Slyšel jsem nedávno pojem „ekumenická bohoslužba“. Myslel jsem si, že jde o nějakou ekonomiku, že jsem něco špatně zaslechl, pak jsem ale viděl inauguraci prezidenta a společnou modlitbu představitelů různých církví...
Slovo ekumena pochází z řečtiny a znamená doslova společný dům. Ekumenické vztahy jsou přátelské vztahy mezi jednotlivými křesťanskými církvemi s úmyslem někdy v budoucnu se sjednotit, protože Kristus založil církev a nikoli církve.
Během dvou tisíc let křesťanství se křesťané rozdělili kvůli různému pohledu na víru. Často v tom byla také politika a nezřídka i pohoršující životní styl křesťanů. Už záhy po založení církve Kristem vznikaly různé názory na jeho božskou a lidskou stránku, což mělo za následek odštěpování takovýchto názorových skupin, jejich myšlenky byly nazývány jako bludy nebo hereze. K prvnímu velkému rozdělení křesťanů, které trvá dodnes, došlo v 11. století. Tehdy se papež a konstantinopolský patriarcha navzájem exkomunikovali a vznikla církev, která se nazývá ortodoxní neboli pravoslavná. K druhému velkému rozkolu došlo v církvi v 16. století, kdy byl způsob života jejích představitelů až na čestné výjimky pohoršující. Myšlenku nutnosti radikální reformy přinesl německý mnich Martin Luther a toto hnutí se nazývá reformace. Církve, které z reformace vzešly, se souhrnně nazývají protestantské. Postupem doby vznikaly další a další církve. V 19. století začalo mezi protestantskými církvemi ekumenické hnutí, hnutí za sbližování, spolupráci a případné sjednocování. V roce 1948 vznikla Světová rada církví a nový impulz dal ekumenismu Druhý vatikánský koncil (1962–1965). Křesťanské církve sdružuje v České republice Ekumenická rada církví, kde je římskokatolická církev v roli přidružené církve a některé další církve mají status pozorovatele. Mezi pozorovateli je i Federace židovských obcí v České republice.