Když vstoupím do kostela, vidím všude plno soch a obrazů lidí se svatozáří na hlavě. Mám v tom zmatek a přijde mi to přepjaté. Mám dojem, že se dnes nikdo do takové exkluzivní společnosti nemůže dostat. Tak k čemu to je?
Svatý je člověk, který dosáhl svatosti, tedy blízkosti Bohu. Starý zákon užívá slova „svatý“ jako Boží vlastnosti, tedy jinakosti a oddělenosti od ostatního světa. Křesťanství navazuje na judaismus a přejímá spolu se Starým zákonem svatost jako Boží vlastnost, ale začíná klást důraz na to, že člověk je od narození hříšný a svatým se stává. Prototypem světce je v katolictví a pravoslaví mučedník. Mučedníci, tedy lidé, kteří za svou víru položili život, byli prvními uctívanými světci. Pokud byl uctíván jako svatý někdo, kdo nezemřel mučednickou smrtí, pak to bylo proto, že celý jeho život byl podobný mučedníkům. Takový svatý se nazývá vyznavač. Zpočátku se jednalo většinou o askety a mnichy. Svatým se člověk stával vždy až po smrti, v katolické církvi zpočátku přenesením jeho ostatků do kostela, později právním procesem nazývaným kanonizace. V tomto procesu je zkoumán život a zázraky, které byly na přímluvu svatořečeného vykonané. Nejprve je takový člověk prohlášen při beatifikaci za blahoslaveného, později při kanonizaci za svatého. Děje se tak veřejně na základě papežského souhlasu, někdy samotným papežem. Svatí jsou tradičně zobrazováni se svatozáří kolem hlavy. K rozeznávání konkrétních svatých slouží atributy, což jsou charakteristické předměty nebo zvířata. Svatí také bývají patrony určitých lidských činností, míst nebo stavů. Každému světci je vyhrazen den v roce, kdy je slaven jeho svátek. Může mu být zasvěcen kostel a věřící jej žádají veřejně o přímluvu u Boha.
Svatost má být ovšem snahou všech křesťanů. O všeobecném povolání ke svatosti se mluví od pozdního středověku stále více. Papež František ve svém apoštolském listě Gaudete et exsultate mluví dokonce o svatých u našich dveří, o lidech, kteří žijí autenticky svůj život a jsou odrazem Boží přítomnosti (čl. 7). Kromě kanonizovaných svatých mají svůj svátek i všichni, kdo jsou u Boha, ale za svaté prohlášeni nebyli. Je to slavnost Všech svatých, která se slaví 1. listopadu.
O slavnosti Všech svatých se modlíme:
Bože nejvýš svatý, jediný dárce svatosti, provázej nás svou pomocí, ať v nás tvá milost přináší užitek, abychom ti po celý svůj život věrně sloužili a došli k nebeské hostině do společenství všech svatých. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.