Židé

Slovem Žid je označován příslušník semitského národa z oblasti Blízkého východu, zatímco žid s malým ž je příslušníkem židovského náboženství. Toto náboženství vzniklo přibližně ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Židovství je monoteistickým náboženstvím, uctívá jediného Boha. Je zapovězeno uctívání jiných bohů, stejně jako soch. Božím zákonem pro židy je Tóra, pět knih Mojžíšových, která je součástí Bible. Judaismus má několik směrů, od liberálního po ultra ortodoxní. Po zničení Jeruzalémského chrámu v 1. století našeho letopočtu se Židé rozptýlili po celém tehdy známém světě. Měli těžký život, nesměli v křesťanském prostředí pracovat ve většině oborů, žili v ghettech a byly na ně pořádány pogromy. Vrcholem pronásledování byla snaha o jejich vyhlazení nacisty, toto pronásledování se nazývá holokaust. Nejdůležitějším židovským svátkem je šabat, zmíněný jako jedno přikázání v desateru, slaví se každou sobotu, od pátečního do sobotního soumraku. Židé dále slavím množství takzvaných vysokých svátků: Roš ha-šana (nový rok), Jom kipur (den smíření), Pesach (svátek nekvašeného chleba), Šavu’ot (svátek týdnů), Sukot (svátek stánků), Chanuka (svátek světel), Purim (svátek losů) a další. Celá řada židovských svátků se nějakým způsobem kryje s křesťanskými svátky (Pesach – Velikonoce, Šavu’ot – Letnice, Chanuka – Vánoce a další). V České republice je množství židovských obcí, které jsou sdruženy ve Federaci židovských obcí v České republice.

Za židy se modlíme zvláště na Velký pátek slovy:
Modleme se také za židy. Vždyť oni jsou první, kteří poznali jméno Hospodina, našeho Boha.
Kéž ho stále více milují a kéž věrně zachovají smlouvu, kterou s nimi uzavřel.
Všemohoucí, věčný Bože, tys slíbil spásu především Abrahámovi a jeho potomkům.
Vyslyš prosby své církve a dej, ať se na tvém vyvoleném národě tvé zaslíbení naplní. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.